Terapie - léčba

Klasický přístup

                           Hospitalizace v nemocnici či jiném středisku pro PPP, která trvá kolem 2 měsíců. Uplatňuje se, naučit pacientku správnému stravování a dodržování jídelníčku. Je poučena o následcích nejedení a nad každým jídlem bdí sestra. Ale nikdo není krmen násilím, pouze v případě, že se jedné o ohrožení života a metabolické i minerální rozvrácení, je pacient/ka vyživován/a uměle sondou. Úkolem je přibrat na určitou hranici a dokud pacient/ka nedosáhne oné váhy, může mít zakázané některé věci (vycházky, různé činnosti, …). Druh léčby se hlavně soustředí na tělo, ale používají se i formy psychoterapie, skupinová terapie, relaxační cvičení, arteterapie, …

                           Tato léčba je dobrá, ale ne vhodná pro každého. Nevýhodou je důraz na váhu a jídlo, na což pacient/ka myslí v této době nejvíce. Princip: nebudeš jíst - nepůjdeš na vycházku, se pro léčení mentální anorexie nehodí.

Rodinná terapie

                           Na léčbě se podílí celá rodina. Pacient/ka už na svůj problém není sama a posezení s psychologem pomůže v mnoha věcech i rodičům. Pokud pacient/ka není v kritickém stavu, není hospitalizována. Rodinná terapie se hodí spíše pro pacienty/ky, kteří žijí s rodiči.

Interpersonální terapie

                                    Vztahová terapie, např. partneři. Jinak totéž, co rodinná terapie.

Kognitivně-behaviorální terapie

                                                   Vhodná u mentální bulimie. Učení racionalizovat a poznávat své pocity, které vedou k záchvatům přejídání a vyprazdňování. Účinky terapie jsou rychle viditelné. Tato terapie ale samotná nestačí k vyléčení se. Doporučuje se kombinovat s interpersonální terapií či ostatními terapiemi.

Skupinová terapie

                              Scházení více pacientů a konzultování problému a pocitů mezi sebou i přítomným psychologem. Doporučuje se při zotavování. Vhodnější pro bulimičky, které jsou komunikativnější a otevřenější. V jedné skupině mi neměli být dohromady anorektičky i bulimičky a nemělo by docházet k výměnám informací o hubnutí, dietách či jiných návodech. Proto je nutné, aby skupina byla po celou dobu pod dozorem psychologa.

Farmakoterapie  

                           Podávání léků. K léčbě anorexie ani bulimie nestačí, ale je dobrým podpůrným prostředkem. Jedná se o antidepresiva a léky zmírňující úzkosti. Také sem můžeme zahrnout hormonální léčbu jako prevenci před osteoporózou.

Arteterapie

                  Vhodná pro všechny tělesné a duševní nemoci. Jde o manuální práce - malování (vodovkami, temperkami, pastelkami) na libovolné nebo určené téma.

Ergoterapie

                  Pracovní terapie. Od vyrábění papírových skládanek až po přesazování květin.

Hipoterapie

                  Zvířecí. Významný je vztah člověka a zvířete, neboť se liší, než vztah mezi lidmi.

Montreaux

                  nebo-li terapie podle Peggy Claudie-Pierre. Vlastní metoda léčby v australské klinice. Probíhá hospitalizace, kde má každý pacient 24 hodin denně svého ošetřovatele, který se od svého svěřence téměř nehne. Ten má úkol pacienta třeba 2 hodiny přemlouvat, aby snědl trochu té kaše či ji nešel vyzvracet. Má za úkol ho rozptylovat a zahrnovat láskou. Pacienti tak postupně ztrácí pocit méněcennosti.

Gestalt terapie

                  Založil Fritz Perls. Porpvé s eobjevila v 50. letech v USA a v ČR se začala rozvíjet až po roce 1990. Zaměřuje se na pocity člověka a má spíše zážitkový charajter. Vhodná pro otevřenější lidi a k léčbě úzkostných stavů: fobie, deprese, poruchy příjmu potravy, nízké sebevědomí, traumata ze zneužívání,znásilnění,...

 

ZPĚT NA HL. STRANU